praha

jsem v praze. doletel jsem v poradku. chystam se do skoly, zitra to zacina.

balon

v telefonu jsem nasel jednu fotku z vypousteni horkovzdusneho
lampiono-balonu.

.....a to uz je vazne konec :-)

vydavam se na cestu

za dve hodiny mi odjizdi bus do shenzenu. jdu slozit kompjutr, vratit
klice od bytu a .... vzhuru na cestu! tak snad v patek v praze!

pred odjezdem

- mam za sebou nadherny vecer pri oslavach mid-autumn festivalu. sli
jsme na veceri (hot pot), koukali na ohnostroj, vyrazili na kole do
parku a do stareho kralovskeho mesta ve meste (obdoba zakazaneho mesta z
pekingu), koukali na letajici lampionky na teply vzduch mizici do
nocniho nebe, bastili mesicni kolacky. domu jsem se dostal az ted, v
jednu rano. nadherny vecer, krasne rozlouceni s Guilinem.

- zitra me ceka baleni, (skola odpadla), nakup listku na autobus,
vyrizovani nejakych drobnosti a ... vecer frrrr, pryc, smerem domu.

- kolo tu necham na krku chudakovi Song. ta asi bude mit radost...

- myslim, ze budu mit problem s vahou batohu v letadle. cast knizek jez
si vezu domu ma sama o sobe 6kg. to abych se kouknul na povolene limity
jak pro oasishongkong, tak pro easyjet. nekdo mi radil nahazet nejtezsi
veci do prirucniho zavazadla, jez se nevazi. v tom pripade by vsak musel
notebook do zavazadloveho prostoru a to se mi moc nechce...

- dnes jsem se dozvedel o existenci mistniho punk/rock klubu - je jediny
ve meste a shodou okolnosti hned vedle meho oblibeneho holicstvi. zitra
tam hostuje navsteva z francie. to jsem trosku prokoucoval :-(. skooda.
no, alespon mam seznam dobrych mladych cinskych kapel (je mezi nimi i ta
moje oblibena divci kapela zpivajici Yellow banana :-)).

- dnes mam dalsi 4 knizky cinstiny, z toho jednu ofocenou, zbytek
originaly. vcera jsem koupil dalsi dve. hamty, hamty, hamty, at mam neco
pro Jenny v Praze. a samozrejme pro sebe taky, i kdyz letos to diky
skole asi s cinstinou nebude zadna slava... :-(

- tenhle patek (28.9.) priletam do prahy (doufam)

navsteva divadla

v nedeli jsem byl na poslednim fotografickem vylete ve meste. nakonec se
z toho prekvapive vyklubala navsteva echt-mistniho divadla u trziste.
rad jsem se na to predstaveni podival. celou dobu sveho pobytu jsem
hledal prihodnou akci, az zrovna ted se to povedlo. pro me oci byla
pastvou nejen scena a orchestr, ale i hlediste. dej byl jednoduchy:
bezdetna dvojice, on lenoch a takovy skoro-Svejk (pozor - Svejka znaji i
tady, pravda je, ze ne kazdy vi, odkud se vzal) vedou hasterivy a chudy
zivot. jeden den jde on na trh, prodavat toufu. stavi se v chramu, kde
nalezne dite. to tam omylem zanechala dcera bohatych rodicu. on dite
vezme k sobe, doma se o nej s laskou staraji, hadky jsou zapomenuty.
bohati rodice poslou dceru do vyhnanstvi, protoze ztratila sve dite. po
case se vsichni nahodou (opravdu netusim jakou) setkaji na jednom miste,
bohaci odkoupi dite zpet, chudaci jsou bohati, bohaci jsou stastni...
no. prumerny divak v publiku mohl byt zhruba 65ti lety. A to tam bylo
docela dost hodne malych deti :-). tri hodiny je bez prestavky dlouho,
ale urcite to stalo za to, vsichni se stastne usmivali a behem
predstaveni prubezne smali.

dalsi nasup fotek...

dnes odpoledne po skole jsme byli se Song ve meste, na foto-vylete. na
picase se da kouknout na novou serii vybranych fotek. tentokrate prosla
do finalniho vyberu necela 1/5 fotek. jde vetsinou o lidi na ulici.
nektere se docela povedly, myslim.

oslavy

cina se chysta na oslavy rovnodennosti (myslim, ze se tomu u nas tak
rika, anglicky mid-autumn festival). ma to byt druhy nejvetsi narodni
svatek, hned po cinskem novem roce. v utery vecer se tedy nacpu
mesicnich kolacku, pokoukam na plny mesic, projdeme se po meste. hmm a
pak se vyspim, zajdu do skoly, zabalim si a vecer hura na cestu domu :-).

vice moudra o oslavach a o jejich puvodu se da najit tady:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mid-Autumn_Festival

doporuceni na zaver - sledujte sve lokalni cinany, mohlo by se to
projevovat i na nich. treba je clovek potka vecer zasnene koukat do
nocniho smogoveho nebe.... :-)

v malajsii nam mooncake hodne chutnal, treba budou u vas

radio Guilin

- dnes jsem byl na vyletu v mistni jeskyni Reed flute cave. na web se
prave sypou fotky. hodnoceni necham na kazdem jednotlivci. ja sam si
myslim, ze je to (podobne jako guilin v noci) takovy kyc, az je to snad
i hezke :-).

- pri prohlizeni fotek je idealni kliknout na odkaz SLIDESHOW, pripadne
jeste zmacknout F11 (tim se obrazek roztahne skoro na celou obrazovku).
je to tak mnohem hezci nez rucne listovat temi malymi nahledy.

- dnes jsem dostal nabidku ucit na mistni universite :-)

- v nedeli se chystam vyrazit na celodenni foto-vylet do mesta. Song
rikala, ze by se pridala. chce se ucit fotit, ja zase ocenim doprovod,
jez zna velmi dobre mesto a jeho zakouticka. chystame se fotit hlavne
lidi. jsem zvedav jak to dopadne.

nastup na vysokou skolu

vsichni novi studenti na vysokych skolach maji po nastupu povinnou ucast
na mesicnim brannem kursu. kdyz jsem je tu poprve uvidel pochodovat
okolo v tech stramackych obleccich, vubec jsem netusil, odkud vitr vane.
treba to tu taky jednou skonci...

veecernii prahaaaa!

- autobusova zastavka u skoly byla presunuta k jizni brane, navic se
upgradovaly busy - ted nam sem jezdi uz pouze double-deckery

- jsem zvedav, co si cinane na konci pristiho roku (po skonceni
olympiady) vezmou jako svuj cil pro dalsi pokrok a rozvoj

- velka cast z lidi v duchodovem veku pravidelne cvici. neni zadnym
prekvapenim potkat 60ti letou pani se svihadlem. jak to jen delaji?!

- objevil jsem vysilani cinske televize na internetu. CCTV (statni TV)
vysila na nekolika kanalech (jeden je dokonce v anglictine) na:
http://www.cctv.com/2006tv/CCTV_1/index.shtml

- v cine se zavadi zdravotni pojisteni obyvatelstva

...a svet se toci dal

- na universitnim ftp jsem konecne nasel originalni cinsky rock a nejake
pankace, zvlastni dojem na me udelal videoklip divci skupiny hang on the
box, jmenem "yellow banana"

- vetsina cinskych mobilu ma vestaveny cinsko-anglicko-cinsky slovnik.
bohuzel, pro nas cizince nepouzitelne, nebot nemaji prepis znaku do
pinyinu a rozpoznavani znaku

- cinane znaji slovni obrat "vodit nekoho za nos" ;-)

- v Guilinu se dodrzuje poobedova siesta. pro nas, kteri na ni nejsme
zvykli je to obcas pohroma. treba vcera jsem misto jedne hodiny prospal
hodin sest. cely den byl fuc, seslo i z planovane navstevy Reed flute cave.

jeste z vecirku...

.. jsem chtel poslat ukazkovou fotku zachodku z trziste. vetsina tech
verejnych porad jeste nesnese srovnani se svetem. za povsimnuti stoji
privatnost jednotlivych kabinek, pripadne (na tehle fotce neni videt)
zpusob kanalizace v jednotlivych kabinkach (vicemene stejny jako u
pisoaru)... :-)

par poznamek

- tak jsem tady, navzdory veskeremu prejidani, opet zhubnul. vcera jsem
navazil 60 kilo zive vahy :-(

- pri vcerejsim prijezdu domu jsem si vsimnul, ze vetsine z tisicu mesto
brazdicich elektro motorek jiz vecer sviti na palubce cervena kontrolka
signalizujici vybiti akumulatoru. v takovem (nicmene nejen v takovem)
pripade se jezdi bez svetel a setri se energie.

- nevsimnul jsem si, ze by nejaky cinan jel na motorce nesetrne,
nehospodarne. vsichni jezdi tak, aby jejich spotreba a opotrebeni bylo
co nejmensi.

- kam cert nemuze, tam cinan zalozi policko.

- moje cinstina je bidna, bidna a jeste jednou bidna! ach jo!

- v byte se vcera objevilo sarance, delky 25cm. po uklidneni ze soku
jsem ho odchytil do igelitky a vypustil z balkonu ven.

- sypu na web update fotek z posledniho vyletu, enjoy. honza dostal log
z gps, brzy tu bude i tohle k nahlednuti.

- mam pocit, ze si z Hong Kongu privezu jako darek za pilnost behem
prazdnin novy iPod. uz me nebavi porad veskerou muziku mazat s tim, ze
nemam misto na disku. 80g je tam dle apple webu za 6-7000kc. dokonce
jsem zjistil, ze existuje gnu firmware (http://www.rockbox.org), jez umi
prehravat i jinak nepodporovane formaty. takze me asi taky dostali!
marketing ma neco do sebe. jsem zvedav, co nas o nem nauci tenhle rok ve
skole...

nedelni vylet

tak jsem neodolal a v nedeli se vydal na dalsi vylet. cilem mel byt 1700
let stary vydobytek cinske hydrokonstrukce - Ling Qu kanal. Ten byl
vybudovan za ucelem zlepseni zasobovacich cest tehdejsiho expanzniho vladce.

tentokrate jsem uz venoval priprave alespon celych 45 minut. do gps jsem
si zanesl nekolik orientacnich waypointu (jen 4ks, priznavam), jelikoz
jsem zatim nenasel zadnou papirovou mapu tehle oblasti. chvili jsem
koukal do (neustale padajiciho) Google Earthu, hledajice mozne cesty
mezi policky a pres ty hory, co zakerne rostou uprostred cesty. no,
pokud se to nepovede, alespon se to bude dat povazovat za rozluckovy
vylet po mistnim venkove :-).

vyrazim a hned si uvedomuju, na jakem kole-krapu to jedu. take si
uvedomuju, ze to opet nebude tak easy. slunce sviti, pokryvka hlavy by
se hodila. snad nekde cestou koupim klobouk. cestu z mesta samozrejme
neznam a tak se nechavam vest azimutem z gps. nakonec to dopadne tak, ze
odjizdim smerem, ze ktereho jsem se chtel vratit. no, nevadi, alespon
mam ty kopce hned na zacatku (ufff!).

cesta je nadherna, projizidm zemedelskou krajinou. zastavuju u jeskyni,
jez jsem shodou nahod objevil kousek od cesty. hezke. cesta je zpocatku
asfaltova, relativne prijemna. projizdim kolem hrbitova. cinane (zatim
nevim proc) radi pohrbivaji sve mrtve do strani v kopci. jedna z tech
mistnich homoli je jimi poseta. kde jsem to v evrope videl neco
podobneho? ze by v barcelone?

pak se cesta komplikuje, mizi asfalt, jde o prasnou cestu a krpaly pres
hory. lesy. alespon je tu stin. lije ze me, misty kolo tlacim. castecne
take proto, ze ta sedacka je hodne neprijemna. minule jsem z ni mel na
zadku krvave mozoly ;-). nahore na kopci prave zacinaji stavet betonovou
cestu, ktera by mela ozivit spojeni do vesnicek v kopcich. dokonce po
tech prvnich 100 metrech muzu projet. z vyse pak vidim nadrz, zasobujici
hydroelektrarnu nekolik kilometru dale.

po case klesam z kopcu a zjistuju, ze moje brzdy takovy sesup nejsou
schopny ubrzdit. zastavuju pomoci sourani nohy o zem a chvilku zapasim s
cinskou technikou, nez se mi jednu brzdu povede utahnout tak, ze je
spolecne s tou druhou schopna alespon zpomalit moji rychlost pri ceste
dolu. nakonec se sice nezabiju, ale poradne vyklepu fotak i gps, jez si
vezu v kosi na riditkach. cesta se jeste zhorsuje, je kamenita. sjizdim
z kopcu, zastavuju na neco k piti v kramku za mostem, v jedne male
visce. sojove mleko je nadherne osvezujici. samozrejme ze jsem si nevzal
na cestu zadne piti, proc taky, ze?!

no.. zkratim to.. krasny venkov, v Xing An-u se mi podari koupit klobouk
(ten muj minuly zustal v predchozim byte behem stehovani), takze se
celkove spalim jen trosku. stavim se na predrazene a nijak zazracne
dobre jidlo. kanal Ling Qu sice najdu, ale jen maly kousek a uz skoro za
tmy. je to hezke dilko, siroke dobrych 10(?) metru, hluboke nevim kolik,
nicmene obcas ho musi vest ve vyvysenem koryte, coz na tehdejsu pomery
asi opravdu muselo vyt relativne konstrukcne slozite.

kilometrove mi to dnes moc nevyslo. mam za sebou asi 90km, domu je to
jeste dalsich 40. navic se stmiva a ja nemam baterku. po krajnici
silnice si to se zastavkama na foceni slapu domu. za tmy je to docela
nebezpecne. nastesti je guilin a jeho periferie docela roztazena, takze
bez svetla jedu jen asi 15km. domu dorazim v 11 v noci, uplne KO. vylet
hezky, ale vycerpavajici. jsem spokojen :-). pred universitou si koupim
takeway a pivo, doma sprcha, prevleknout, spokojene nakrmit a napojit.
uceni se dnes nekona :-). chrrrrrrrrrrrr.......

vecirek

dnes me trosku boli hlava a musel jsem presunout vyucovani na odpoledne.
vratila se cizinecka (ucitelska i studentska) skvadra a protoze se
organizace chopili irove, tak se z toho vyklubal prijemny vecirek.

fotky update, s plnym brichem houby zle

do sekce fotek prifrcelo malilinke update, pocasi v guilinu se opet
vratilo po nekolika dnech destiva a chladu (25ti stupnu) na uroven
puvodnich paraku, cinskym vysokoskolakum zacala vyuka takze areal ozil
hlukem tisicu navrativsich se studentu, otevrelo se nekolik novych
jidelen v okoli arealu a ja si pomalu zacinam delat seznam veci, jez
chci realizovat pred odletem zpet, jelikoz se ten datum milovymi kroky
blizi...

pro chvilky odpocinku...

jsem objevil relaxacni cviceni:

http://artscool.cfa.cmu.edu/~lee/deanimator.html

obed se Song

na obede se Song a Andym, k jidlu je chang fen - sice jde o fastfood,
nicmene tady je delaji opravdu ... mnam, mnam!

meduza? proc ne...

vcera bylo k jidlu zase nejake prekvapko... chtel jsem si vyzkouset
vegetariansky obed a tak jsem si nandal do misky ruzne druhy zeleniny.
byla s nami byla i Lu, takze jsme vyuzili moznosti ptat se na nazvy
jednotlivych ingredienci. jake bylo nase prekvapeni, kdyz mi rekla, ze
to neni zelenina! andy se malem okamzite pozvracel, predstavil si nejake
vnitrnosti (a to mu nevadi jist zaby a sneky!). nakonec se z toho za
pomoci slovnicku vyklubala meduza, slo pravdepodobne o jeji chapadelka.
no, puvodne to vypadalo jako sklenene nudle ci bambus... clovek si porad
nemuze byt dost jisty... :-)

hot dog?

parek v rohliku?
hot dog?
perro caliente?

.. a cinsky je to "ohniva noha" (火腿)

china radio intl

doporucuju - pro chvilky nudy, vysilani pro CR:

http://czech.cri.cn/

chvala

ja si nemuzu pomoci, ale cina se mi proste libi. Guilin je nadherne a
prijemne mesto. uznavam sice, ze hodnotim z pozice lenocha, jez tu
nemusi pracovat, nicmene ani pri pohledu na mistnaky neni citit zadna
zasadni bida ci nespokojenost. zrovna vcera jsme se s Andreem shodli, ze
jsme za celou dobu naseho pobytu nenarazili ani na jednoho protivneho
mistnaka. samozrejme, vzdy se daji najit nejake chyby, nicmene vetsina
se, myslim, postupne resi.

vcera jsme zazili necekany zazitek - poprve za celou tu dobu co tu jsme
nam dalo auto na prechodu pro chodce prednost! uplne nam to vzalo dech.

dnes jsem si take koupil v samoobsluze mydlo. dokonce meli takove, jez
ma misto obalu praktickou plastovou krabicku. to by se jeste dalo brat
za normalni, nicmene to, ze ta krabicka ma prakticke dirky pro odtok
vody (!), tomu rikam vychytavka. detail, ktery potesi.

skola...

zpet ve skole... par novinek...

nase trida se rozrostla, uz jsme dva studenti na dve ucitelky :-).
pripojil se k nam Andre, francouz. ma za sebou 4 roky cinstiny, z toho
posledni rok na universite v parizi. je to docela prijemna zmena, moc si
to pochvaluju.

domluvil jsem protazeni vyuky na 6 dni v tydnu.

taky jsem se prestehoval do noveho bytu v ramci university. bydlime ted
ve trech - spolu s jednim alzirskym ucitelem francouzstiny.

po vyuce chodime spolecne na obed; Song je gurman a zna mista kde se
dobre vari. A vubec - nejak si ji, coby ucitelku, nemuzu vynachvalit :-).

nove fotky

pod odkazem FOTKY se schovavaji cerstve novinky. jedna se o dva nove
chlifky: a) podvodni fotky z malajsie a b) nadvodni fotky z malajsie
(+cesty tam).

doplneni dovolene - dlouhe cteni

jak to vlastne pred temi 20ti dny zacalo? do posledni chvile jsme
nevedeli, jestli mestsky urad stihne karol vydat pas, na zaklade cehoz
bysme mohli jet do thajska. tamni zakony holt nedovoli vstoupit do zeme
nikomu, jehoz pas nema platnost minimalne 6 mesicu od okamziku vstupu.

posledni den, to bylo 13.8., jsem jeste rano sel do skoly, s tim ze
potom pujdu balit a pomalu vyrazim na dovolenou. Mel jsem to naplanovane
tak, ze nejdrive pojedu busem do Shenzenu (cca 12 hodin), tam prejdu
hranice, presednu na vlak a behem dalsi hodinky budu v Hongkongu, v
centru. Tam jsem si chtel to same rano podat zadost o thajske vizum a
nasledne na to, az mi ho vyridi jeste pozadat o cinske, abych se
nasledne mohl vratit zpet do skoly. samozrejme ze realita byla jina - do
hk jsem dorazil se spozdenim, jelikoz jsem si dal bloudenicko v Shenzenu
- tenhle bus stavil uplne jinde nez u vlakoveho nadrazi. pak me cekal
vlak do hk - to je necela pulhodinka - neco jako jizda metrem. thajska
ambasada je v centru hk, coz je na ostrove. takze jsem z nadrazi sel do
pristavu, sednul na trajekt a po vysednuti na ostrove sviznym krokem
zamiril k thajske ambasade. nastesti jsem mel predem pripravenou mapku a
tak navigace nebyla zadnym problemem. nicmene do 8meho patra toho
mrakodrapu jsem se doskrabal az ve 12.35, coz je presne 5 minut po konci
pracovni doby. Odmitli prijmout moji zadost, sdelili mi, at prijdu druhy
den. tak jsem si rekl, ze si alespon zkusim zaridit to vizum do ciny.
nejdrive ale ubytovat, at nemusim tahat po meste svuj batuzek a tasku.
takze znovu na trajekt, zpet na pevninu a hura do meho oblibeneho
mega-multi-megahostelu. to je takova betonova stvura velikosti 10ti
patnactipatrovych panelaku, jez jsou rozparcelovane na vice ci mene
zablesene hostelicky. ja uz nastesti mel vyhlednuty jeden od minula a
tak to bylo s hledanim rychlejsi. nejdrive jsem se rozhodl, ze si necham
zaridit cinske vizum pres agenturu. jednu jsem nasel doporucenou na
internetu a tak jsem se vydal tam. bohuzel, zadna varianta (ani
super-expres) vsak nevychazela tak, abych zitra mohl rano pas dat na
thajskou ambasadu. takze jsem to vzdal, rozhodl se to vzit primo pres
ambasadu bud zitra nebo v den odletu. sel jsem jeste omrknout, jak to na
te cinske ambasade chodi. den jsem pak travil ve meste, prochazkama.

druhy den me cekalo ranni vstavani, znovu trajektem (ten je poslednich
100 let porad stejny, uzasna spolecnost jmenem Star ferry, takove
kocabky krizujici mezi ostrovem a Kowloonem, majici vyhrazene horni
patro pro smetanku a spodni palubu pro socky jako ja) do HK a tam na
ambasadu. zadost prijali, nechali si zaplatit poplatek a kupodivu si
nechali muj pas (nektere ambasady si ho nechavaji, jine ne). Takze dnes
jsem mel pech a to cinske musi pockat na zitrek. nastesti existuje
express varianta - dopoledne odevzdat, priplatit a v 15 hodin
vyzvednout. to mi vyhovuje, odlet bude az ve 20.00. vyrazim na prochazku
mestem, jedu (pry) nejdelsim eskalatorem sveta, je jich nekolik na sebe
navazujicich, stoupaji do kopcu nad HongKong, respektive do jeho vyssich
vrstev - mesto je cele postavene na velice hornatem ostrove - kam se
hrabe montecarlo. Behem cesty na ambasadu me napadlo, ze ani nouzova
varianta, jez mame pripravenou (prelet z Bangkoku do Malajsie) nemusi
byt realizovatelna, mozna bude muset Karol vylezt z tranzitu pro CHECKIN
na nas dalsi spoj. Prichazi sms, ze ji nestihnuli vydat pas. To je pekny
prusvih! Tim tedy pada vylet do Thajska. Moje vizum je mi k nicemu,
hlavne ze jsem pred par hodinama odevzdal tu zadost. Zbytecne vyhozene
penize :-( ! (o, jak jsem se spletl, to byl nakonec nejchytrejsi tah na
ceste mezi vsemi administrativnimi problemy!). Je jasne, ze musime z BKK
(kam uz mame oba dva zakoupenou letenku) nekam jinam, dal, tam, kde
nebudou tak prudit kvuli pasu a vizu. Vracim se rychle do hotelu na
internet, Karol je velmi nestastna, skoro place. Trosku se ji hrouti
dovolena, vypada to na vyhozene penize za letenku. Na netu uz temer na
jistotu jdeme na www.airasia.com, Karol si overuje u Malevu a na
malajske ambasade, ze ji mohou odbavit uz v praze a ze s timhle pasem
nebude mit problem se vstupem do malajsie. super. takze rychle koupit
listek na prvni spoj z bkk do malajsie. za 3 tisice korun pro oba dva
kupuju zpatecni letenku Bangkok-Penang (maly ostruvek v malajsii, hned
za hranicema). Tim to snad mame vyreseno. Karol se trosku upokojila a
muze balit a vyrazit na letiste. ja jdu spat a cekat na zitrek, abych
zaridil cinske vizum a vyrazil na letiste.

rano bezproblemove vyzvedavam pas s novym thajskym vizem. hura na
cinskou ambasadu. podavam zadost a jdu nekam do mesta bloudit, nez mi to
vyridi. sel jsem do muzea cajove keramiky. zajimave. pak jeste do parku.
tam me ale chytil prudky dest. nebylo moc kde se schovat a tak jsem stal
pod nejakym portalem, kam neprselo tolik. dest ne a ne prestat, vytahl
jsem tedy palm a zacal cist Harryho Pottera. takhle jsem tam prostal asi
3 hodiny, nez dest skoncil. to uz byl cas jit pro vizum a vyrazet na
letiste. respektive uz bylo i trosku pozde. trosku jsem se zacal
strachovat, abych to vlastne stihnul. kdyby mi ted nedali pas, tak
nestihnu letadlo. nervy napnute k prasknuti. nakonec se to ale vse
povedlo stihnout, zadny problem se nevyskytnul a na letiste dorazim
vcas. napadlo me, ze bych se taky mohl nechat rovnou odbavit az do
penangu, stejne jako karol u malevu. na prepazce thai airlines je tedy
prosim o checkin rovnou tam. pry to ale nejde, nemaji s airasia nejakou
smlouvu. hm... to je divne, presvedcuju je - karol leti z prahy s
malevem a oni ji mohou odbavit? to je divne. no, tak si udelam checkin
az v bangkoku. odletam v klidu a pristavam v bkk. megaticke letiste.
karol mela asi 15ti hodinove spozdeni, rozpadlo se jim letadlo v
budapesti a tak, zatimco si ona spokojene chrupka v hiltonu, kam je
ubytovali, ja sedim v preklimatizovane letistni hale a cekam na ni. jdu
z nudy hledat prepazku AirAsia v tranzitu, abych si udelal checkin
dopredu. jake je moje prekvapeni, kdyz zjistuju a od vsech zamestnancu
letiste se dozvidam, ze tahle spolecnost v tranzitu transferovy counter
jednoduse nema! to neni uplne dobra zprava. cekam na karol. ve dve rano
si padame do naruci a jdeme rovnou na pivo. par si jich dame. probirame
nase problemy s tranzitem. prusvih je, ze ji nakonec Malev rekl, ze ten
checkin muze udelat bez problemu tady, coz evidentne neni pravda. no,
pockame az 2 hodiny pred odletem otevre AirAsia counter v letistni casti
"za hranicema", zavolame jim a udelame checkin po telefonu. preckavame
asi 5 hodin, nez v 7 rano otevrou ten counter. volame tam z mistniho
telefonu a .. svete div se - oni odmitaji telefonicky checkin. ptam se
jich, zda-li by nestacilo, abych tam vylezl jen ja, prinesl oba pasy a
udelal checkin za oba. to pry nejde, musime tam byt oba in persona.
hm... co ted? mame pech, zbyvaji dve varianty - bud si koupit letenku
NOVOU tady v tranzitu (zjistujeme, ze to jde) a nebo zkusit projit pres
imigracni cetniky ven a udelat ten checkin venku. rozhodneme se nejdriv
zkusit vylezt ven, pokud by to nevyslo, tak koupime tu letenku. jdeme to
zkusit. imigracni nemluvi anglicky, ale vypada to, ze se nam snazi
pomoci. kolem nas se rozjizdi cvrkot urednicke masinerie. putujeme z
jednech rukou do druhych a to, ze neco nebude v poradku nam dochazi, az
kdyz skoncime v podzemi, v nejake kobce, kde nase pasy konci na stole v
nejake hromadce, usmevavy thajec nam kyne at si sedneme a pockame. my,
jelikoz nam to leti za 40 minut odmitame sedet. naivky. pak si vsimam,
ze na dverich je napis "women retention". whoops! to neni dobre!
prusvih! rychle pryc odsud! ale ejhle - ono to nejde. kolem nas je
neprostupna zed! konec usmevu, jsme v pr*eli. odmitaji nas (resp. karol)
pustit a tak jen na hodinkach sledujeme, jak nam uleta nas spoj. po dvou
hodinach prichazi nejaka povolana troubleshooterka, snazi se nas odeslat
zpet do budapesti nebo do hongkongu. maji v pocitaci nejake udaje o tom,
jak ktera zeme akceptuje pasy s takovou kratkou trvanlivosti a tak z
toho plynou jen tyhle varianty. kontaktuji nasi ambasadu, nas
velvyslanec nam odmita pomoci. vypada to, ze jsme v loji. nakonec se mi
je povede presvedcit na variantu, ze ja zaridim letenky a s nimi mi
karol vydaji z lochu, kde na me bude muset pockat. jsme v nouzi, ta
varianta se mi ale nelibi, nechci ji pustit z oci, prece jen jsme v
thajsku. nakonec presvedcim babku co nas ma na starosti, ze pujde s nama
do tranzitu, kde ja koupim letenku a ona bude hlidat karol. ufff!! to se
mi ulevilo. jdeme pryc! ven, na vzduch, na slunce. fuj! to bylo tesne.
jdu na prepazku thai, objednavam letenku. mam na to limit 30 minut od te
babky. uz mi ji zacinaji vystavovat, kdyz tu nahle prichazi babka a
thajsky jim vysvetluje, ze prodavaji letenku deportovane osobe. tim je
cely proces pokazen, uz mi ji prodat nechteji. problem totiz muze byt v
tom, ze pokud by mi ji prodaly a malajsie nas odmitla prijmout, musela
by jejich letecka spolecnost platit nas transfer zpet sem do thajska.
jsou to sbirky de*ilu. beru si nasi babku stranou a rikam ji, ze takhle
se nas opravdu nezbavi. domlouvam se s karol, at babku zakeca a ja
upaluju pres cele letiste k druhe prepazce tehle spolecnosti. je to
presne 1 kilometr pres cele letiste a tak to trva 10 minut. babka mi
vsak dala uz jen 5 minut. upaluju a doufam, ze ji nenapadne na tu druhou
prepazku zavolat a varovat je dopredu. to bych uz ven z letiste
nestihnul a karol by na me musela opravdu cekat v base. upaluju az se mi
za patama prasi. karol babku zapovidava, zdrzuje. nastesti na nasi
druhou prepazku nevolala. kupuju listek, tisknou ho ale v kancelari mimo
letiste a tak musim asi 10 minut cekat. Karol mi pise sms ze baba uz ji
chce odvadet. ja nemam jinou moznost nez cekat, nez se s letenkou vrati.
jednou se ke me vrati pani z checkinu a pta se: "to jste vy, co CHTEL
koupit tu letenku?". hrkne ve me, zda se ze mluvi v minulem case. to
snad ne, snad ji ted ta nase baba nezavolala?! nakonec je to jen o tom,
ze cena za letenku je o neco vyssi nez jakou jsme si domluvili. jeste
nikdy jsem neodsouhlasil navyseni ceny letenky s takovou radosti. hlavne
fofr!!! karol pise, ze baba uz odchazi, jdou za mnou. sakra, nastesti je
to pres cele letiste dobrych 10 minut. nakonec mi prinaseji letenky, s
nima v ruce, aniz bych na ne mrknul vyrazim babe s karol naproti.
potkavame se na eskalatorech v protismeru. predavam ji s usmevem
letenky, snad to mame za sebou! ale ono ouha! baba bere letenky a jde se
mnou k tomu stanku, kde mi je vystavili. vysvetluje jim, jak to s nami
je a my VELICE napjate cekame, zda-li nase letenky roztrhaji nebo ne.
nastesti prodavacky maji zrejme vice strachu z problemu se stornovanim a
tak se nas zastavaji, pry Malajsie prijima i lidi s platnosti pasu 5
mesicu. dokonce si to i telefonem do malajsie overuji. YUPII!!! vyhrali
jsme. ted jen zpet na imigracni do podzemi, podepsat propusteni Karol.
ufff! chlapika z imigracniho nastesti potkavame jeste v hale,
presvedcuju je, aby si podepsali prevzeti uz tady. tam, do toho kanclu
plneho zoufalstvi uz nechci ani pachnout. FFFFFFFFFFFF!!!! mame to za
sebou, podpisy, razitka... BUM ... a je to! jsme na svobode. letadlo
leti vecer, mame spoustu casu. jdeme si udelat checkin a je to!
priletame do malajsie. mame trosku strach, zda-li nas tam opravdu s
timhle pasem pusti, ale nakonec je to brnkacka. s imigracnim si povidame
o fotbalu a ... prd - vstupni razitko je v pase. tak to bysme meli. pro
cestu zpet to mame jednodussi, priletime s AirAsia z malajsie, budeme
rovnou v tranzitu a tam checkin counter jak Malevu (pro Karol), tak Thai
Air (ja) existuje. (chacha, naivky!)

no, ale tady nam zacinaji prazdniny! jsme UPLNE K.O. od psychickeho
vycerpani. sedame na taxik, jedeme do centra a ubytovavame se v prvnim
hotelu co potkame. spat, sprchovat, jist! je pulnoc, mesto je skoro
mrtve. Jmenuje se Georgetown, je to kolonialni mestecko po anglicanech,
v noci je vsak osklive, po zemi na ulici lezou svabi, behaji krysy a tak
se nam tu moc nelibi. zitra rano chceme vyrazit na ostrov, na potapeni.

... tuhle prvni cast jsem zhruba popsal na blogu, takze ji tady preskocim.

druha cast byla docela podobna, to jsme se presunuli na Pulau Tioman,
coz je takovy nadherny tropicky ostrov dole na jihu, skoro u Singapuru a
Bornea. Nasli jsme si tam chatku s vyhledem na more, se sprchou a
zachodem, nasli dive centrum a 10 dni se potapeli. Ja si navic zvladnul
udelat upgrade sve potapecske certifikace, jelikoz moje CMAS tady vubec
neni uznavana (respektive ji neuznavaji skoro nikde, pripadne ji
srovnavaji s nejnizsi moznou urovni certifikace PADI a tak me nechteji
poustet do hloubek vetsich nez 18 metru, prestoze jsem byl i ve vice nez
40ti metrech). karol toho spoustu nafotila pod vodou. uz se na ty fotky
tesim. behem jednoho ponoru ze brehu (normalne se potapelo z lodi) se mi
povedlo uklouznout na molu a sesypat se s plnou vystroji ze schodu.
narazil jsem a sedrel si celou holen, neco bylo i trosku hlubosi. Sice
jsem se s tim dal potapel, ale nakonec se to cele zanitilo a ja skoncil
behem par dni na pohotovosti, kde mi naordinovali antibiotika, masticky
a dezinfekce. konec vecirku a piva! no, prestoze to bolelo, rozhodl jsem
se antibiotika odlozit az na den odjezdu, Malajsie totiz slavila 50 let
od zalozeni a tak se ocekavalo mnoho vecirku. Posledni cely den na
ostrove jsme vyhlasili konec potapeni s tim, ze pujdeme na prochazku po
ostrove. Tam ale nejsou cesty, vse se dopravuje lodi okolo pobrezi.
Existuje vsak jeden 7km trek tropickou dzungli pres hory, spojujici
administrativni cast ostrova s plazi na druhe strane (cely ostrov ma
odhadem 20km na delku). Cesta pralesem byla nadherna. Stare stromy,
liany, dzungle jak ma byt. Dokonce jsme potkali i divoke opice,
pobihajici v korunach stromu. Karol se vykoupala pod vodopadem, ja s tou
hnijici nohou nemohl. v jezirku pod vodopadem jsem potkal nejake
akvarijni rybicky, jez se mi vsak nepovedlo pozitivne identifikovat.
nadhera. zpet jsme meli trosku problem, puvodne jsme to chteli vzit
lodi, anzto se po 16te hodine nedoporucuje vstupovat do dzungle - je tam
tma a clovek se tam zabije o vsechny ty kameny, koreny a jine prekazky.
nakonec nas zachranil nejaky chlapik, ktery nam prozradil, ze tu
mistnaci zacali stavet cesticku pres hory pro auta a ze se prave ted jiz
da projizdet s autem 4x4. usmlouvavame cenu, spolecne s jednou
francouzskou rodinkou, jez tu take marne ceka na lodicku. neduverive
koukam na ten terenak, pocitam, ze to je zase jen lakadlo na turisty,
aby si mysleli, ze jde o nejakou adventuru. ale po chvilce cesty
uznavam, ze to neni jen tak. prijdu si jak v africe a misty jeste hur.
cesta je vymleta, bahnita, velke schody, pekelne stoupaky s krkolomymi
zatackami, strme srazy okolo... no, moc se nam to obema libilo. pesky
jsme se pak doplacali pres jeden maly kopecek k nasim potapecum a tam
zacal posledni vecirek, nutno dodat ze velmi povedeny. skoncili jsme ve
2 rano, uzasne pozitivne naladeni. mel jsem z toho radost.

dalsi den nas uz ale cekal navrat. pomaloucku jsme se presouvali zpet na
Penang, odkud nam letelo letadlo do Bangkoku. Vyslo nam to na dva dny v
Georgetownu. Poprve jsme ho vlastne poradne videli za denniho svetla az
ted. Zjistili jsme, ze je nadherny. Je tam ctvrt jmenem Mala Indie,
obydlena vyhradne indy. Chinatown je hned vedle a myslim, ze to velmi
zapusobilo na nas oba. bydleni jsme meli v historicke kolonialni budove,
nove zrekonstruovane. same drevo, poctiva prace, moc se nam tam libilo.
o patro vys bylo muzeum, bohuzel meli prave zavreno. mesto je nadherne,
historicke centrum jsme prosli nekolikrat. vytecna indicka i cinska
jidla, mnam! dokonce i karol byla s jidlem byla vetsinou spokojena.
indove maji strasne dobre napoje jmenem Lasi - neco jako jogurtovy
ovocny milkshake. no, pupky jsme si nacpavali vic nez dost. pak nas
cekal presun na letiste a tady se nam vratila nase smula. az tam jsme
dojeli busem, v klidu. na prepazce airasia zacali resit, zda-li muzou
karol odlifrovat do thajska, jelikoz ma pas platny mene nez 6 mesicu.
uklidnil jsem revolucionarku karol, jez uz na ne chtela vyrazit s
bojovnym pokrikem a jal se to resit sam, s chladnou hlavou, usmevem a
bez emoci. mezitim se karol povedlo zjistit, ze nema svuj novy mobil.
nekde ho ztratila. grrr.... no, airasii se nam povedlo uchlacholit,
checkin probehl ok. pro telefon jsme se vydali zpet do baru kde jsme
predtim sedeli, nic jsme nenasli. volali jsme na nej, posilali na nej
sms, volali zpet do hotelu jestli nezustal tam... nic... nic... nic.
telefon je v cudu. tak jsme ho alespon nechali v cechach zablokovat.
nejvic nas ale mrzelo, ze jsme prisli o spoustu fotek. ten telefon mel
totiz vyborny fotak a gigovou kartu v sobe, tudiz jsme velice casto
pouzivali misto fotaku pouze tenhle mobil. Buuu..!! no, rozloucili jsme
se s nim, jeste jsem tam pred zablokovanim poslal sms s mym emailem,
kdyby ho nekdo nasel, tak at nam alespon preposle ty fotky, nicmene moc
sanci tomu nedavame. a taky zatim jeste nic nedorazilo....

no, nasedli jsme do letadla, odfrceli do bkk. cekalo nas asi 5 hodin
cekani na letisti. strasna zima, ma**ri thajsky maji naplno pustenou
klimatizaci a neexistuje mistnost kde by nebyl vyvod. o pulnoci jsme
karol odcheckinovali bez problemu a pak jsem ji nalozil do letadla a
pohledem sledoval, dokud nezmizeli v nocni obloze. ja mel odlet v 8 rano
s Thai Airlines. pokusil jsem se usnout nekde v koutku na jednom konci
toho megadlouheho letiste, na jedinem miste s mekkyma sedackama. rano, v
6 hodin, zmrzly jak ho**o jsem vyrazil na checkin ja. uvitala me zhruba
50ti metrova fronta u vsech prepazek. trosku jsem se bal toho, jak to
stihnu a tak jsem se nacpal do checkinu pro prvni tridu, s tim ze
pospicham. babka me prijala v pohode, zacala vystavovat palubni letenku
a pak se optala, jakym spojem jsem priletel. rekl jsem ze airasia a to
byl prusvih. odmitla mi vydat palubni vstupenku. moc jsem to nechapal,
kolem byly mraky lidi, nemel jsem po ranu chut na dohadovani. rekl jsem
si, je to nejaka baba protivna, zkusim prepazky o kilometr dal v hale
(jsou tam celkem dvoje, to uz moc dobre vime od minula). dal jsem si
pochod pres celou halu a najednou bylo 7 hodin, tj hodina pred odletem.
Na druhe strane me uvitaly stejne fronty. Zacinal jsem tusit problem a
to takovy, ze se mi nepovede odletet a zkysnu v podelanem Bangkoku az do
konce sveho zivota. opet jsem tedy predbehnul a vse slo jako po masle.
dokonce ta baba uz mela moji palubni letenku vytistenou. kdyz mi ji
podavala, tak se zasekla na tom, ze chce vedet, jak jsem se sem vlastne
dostal. snazil jsem se mlzit, ze s Thai Airlines, ale ona, cuza, si to
overovala v pocitaci. kdyz zjistila, ze to bylo airasia, rekla mi, ze me
nemuze nacheckinovat, anzto nemaji nejakou transferovou smlouvu. to uz
bylo 7.10 a jelikoz muj let mel odletat za 50 minut, chytal me chaos.
babka roztrhla moji palubni vstupenku a rekla mi, ze musim ven, z
letiste, pres imigracni a projit checkinem venku. Jelikoz jsem nastesti
mel svoje "zbytecne" thajske vizum, rekl jsem si, ze to bude lepsi
varianta nez se s nekym ted hadat. drapsnul jsem pas a vyrazil ven. kdyz
jsem pribehnul na imigracni, byla tam pro zahranicni pasy fronta dobrych
70 metru. no, priznam se, opet jsem predbihal - sel jsem do fronty pro
thajce. vysvetlil jsem urednikum svoji situaci, pochopili me a dokonce
mi pomohli s vyplnovanim vstupnich formularu. prosel jsem tedy relativne
hodne rychle. pak jsem vybehnul v tom chaotickem letisti hledat checkin.
byl nekde ve ctvrtem patre. dobihal jsem tam v 7.15, pet minut pred
zavrenim. opet protivna baba. kdyz jsem odchazel, huhlal jsem si:
Thailand? NEVER! EVER!! ... po checkinu tedy zase dovnitr, vsechny ty
kontroly - imigracni, tekutiny, zavazadla... a pak jsem se dozvedel, ze
letadlo odleta z gate c5, coz je presne na druhem konci letiste. takze
dalsi kilometr v poklusu. k letadlu jsem dobehnul az na last call. uff..
ale bylo to o fous. nemit dopredu to zarizene vizum, tak jsem nestihnul
ani tohle letadlo. pekelne me to vycerpalo, takze jsem nemel ani silu
hadat se s jednim protivnym indem, ktery mi zasednul sedacku a pak me
cely let stouchal loktem do zeber.

no, dal uz to byla brnkacka... hongkong... nasednul jsem na bus, odjel
rovnou do shenzenu, trosku si uzil hledani spravneho autobusoveho
nadrazi (nevedel jsem odkud mi to jede a mesto je hodne velke), nakonec
vse ale dobre dopadlo a za 2 hodiny po prijezdu do shenzenu jsem
odjizdel luzkovym busem smerem guilin. nutno podotknout, ze uz velmi
hladovy. karol odvezla zbytek thajskych bhatu omylem s sebou do prahy a
v cine jsem nejak nestihnul zastavit na svacu, vsechno se to sebehlo moc
rychle.

no, a to je v podstate vsechno za tech poslednich par dni. urcite jsem
vynechal popisy nadhery podvodni rise, popisy dobrych indickych jidel a
spoustu dalsich pozitivnich zazitku, ale i tak je ten mail peknej
tlustoch ;-). fotky na blog uz se chystaji (vyjma tech ze ztraceneho
telefonu).

zpet z dovolene

Jsem zpet v Cine. Dorazil jsem v poradku, lehatkovym busem ze Shenzenu.
Ted jdu dospat posledni dve noci na ceste. Karol uz take pristala v
Praze, hlasila prvni konzumaci svestkovych knedliku...